Rozhovor s Magnetem

10814405_10202635339835001_1231454901_n

Magneto v Indii

 

Romský aktivista Vicente Rodrigues Fernandez je známý spíše pod přezdívkou Magneto.  Kdo je to Magneto vědí ti, co znají komixy nebo filmy o X menech. Ty vypráví příběh mutantů, kteří se od lidí liší tím, že se rodí se superschopnostmi. Profesor X v čele hodných X menů usiluje o mírumilovné soužití s lidmi a bojuje proti padouchovi Magnetovi. Magneto je Rom, přeživší holokaustu, který věří v revoluci mutantů. Jedna z interpretací říká, že jde o metaforu amerického hnutí za lidská práva v 60. letech dvacátého století, zosobnění postojů Martina Luthera Kinga a Malcolma X

Magneto, jaký je tvůj příběh?

Asi bych měl začít tím, že jsem býval hrozně tlustý, problémový dítě z romský rodiny. Žil jsem ve světě iluzí, který jsem s vytvořil z komixů a scifi knížek. později jsem dělal keramiku, maloval, psal. Moc často jsem nechodil ven, ale vždycky, když jsem to udělal, tak jsem viděl realitu ve které žijí Romové, můj lid.

Moji rodiče nechodili do školy a uměli sotva číst a psát. Táta byl opravář trubek v Alfafaru, malém městečku, který nikdo nezná, v regionu Valencie ve Španělsku. Máma prodávala na ulici z pytle ponožky a spodní prádlo, vlastně se tak živí do dneška. Taky mám o rok mladšího bratra, kterej je geniální vojenskej stratég.

A tak jsme tak přežívali v prostředí neustálýho útisku a vůbec jsme nechápali, že tak trpíme kvůli rasismu,  protože se nám to zdálo normální, vždycky to tak bylo, čekali jsme to takový.

Naše město Alfalafar pro nás byl peklo. Schovávali jsme se před sociálníma pracovníkama, který nás neustále naháněli, že nás chtěj integrovat, schovávali jsme se před půjčkovýma společnostma a před policií, která nás neustále odněkud vystěhovávala. To už jde ale mimo mě, už se takových věcí nebojím, protože člověk se vždycky bojí jen toho, čemu nerozumí. To je důvod proč se nás gádže tak bojí. Kvůli našim darům, schopnostem. Protože jsme mutanti, jsme jiní. My to víme, oni to vědí.  Dnes už to vím jistě – My Romové, my utlačovaní, jsme předurčeni k vládnutí, ne k tomu být služebníky. A přijde čas, kdy nám bude patřit svět.

Když mi bylo osm let, můj otec půjčil v půjčovně videokazetu s filmem Malcolm X. V tu samou dobu jsem taky začal číst Bibli a komixy. Následkem toho jsem měl v této fázi života velmi silné morální zásady, věřil jsem ve spravedlnost, změnu, svobodu, odpovědnost a úplně nejvíc v sílu naděje.  A někde hluboko uvnitř sebe jsem měl další pocit – hněv. Ten hněv jsem viděl i ve svých rodičích a prarodičích – hněv, strach a bolest. Mám tyhle pocity, stejně jako je mají všichni Romové.  Když se kouknu na naší situaci v Evropě, není mi do zpěvu. Právě proto bychom teď neměli tancovat, ale bojovat.

Do školy jsem, stejně jako mnoho dalších romských dětí, přestal chodit když mi bylo 12., nikdy jsem nezískal vyšší vzdělání. Když jsem byl teenager mnohokrát jsem si zkoušel napsat životopis a získat místo v Mcdonalds u nás ve městě, ale nikdy mě nevzali, stejně jako na dalších místech, kde jsem se ptal. A tak jsem se stále vracel k bibli a komixům, poslouchal Rock and Roll a žil v romské realitě – prodával oblečení na ulici a pomáhal bratránkum v jakémkoli kšeftu, kterej se naskytnul.

Trpěl jsem odmítáním, ponižováním, protože jsem byl totálně divnej romskej, 140 kilovej blbeček, totální úlet.

Co se stalo s tím 140 kilovym dítětem? Prostě neuvěřitelný štěstí, byl jsem požehnaný. Neuvěřitelná shoda náhod a šťastných okolností mě dostala v roce 2010 do Izraele, kde se můj život změnil.  Od té doby cestuju po Evropě a u mnoha lidí vyvolávám buď naštvání a zmatení, nebo naději. Jak u Romů, tak neromů. Bratři a sestry mutanti.

 Když jsem se poprvé setkali cestoval jsi zrovna do Indie, ve starém autě a bez peněz. Jakej byl výlet?

Po čtyřech letech cestování po Evropě a práce pro TernYpe , mládežnickou romskou organizaci, jsem se vydal se svojí kamarádkou Bekah Ward na neuvěřitelnou cestu ze Španělska do Indie. Cestovali jsme ve stopách mých předků. Zastavovali jsme v romských komunitách, všude jsme si dali kafe, dostali najíst, dostali tolik moc lásky, pozornosti.   Jeli jsme v autě za 900 Euro, často spali na benzínkách a navzdory všem předpokladům jsme nakonec dojeli do Indie. Když se tak stalo celým mým tělem projela energie miliónů voltů a pochopil jsem, kdo jsem a jaká je má role v historii.

Účelem našeho výletu bylo vidět co nejvíc na vlastní oči, lépe všemu porozumět. V tom jsme myslím uspěli , sesbírali jsme stovky rozhovorů, svědectví. Díky tomu dnes lépe rozumím situaci Romů v Evropě a hluboce děkuji Bohu, štěstí a životu, že mi to umožnili zažít.

Na cestě do Indie jsi navštívil Českou republiku. Jak se ti tu líbilo?

V České republice jsme navštívili několik měst. Situaci jsme trochu znali už před příjezdem. V minulosti jsem se podílel na několika akcích, které měli přitáhnout mezinárodní pozornost k situaci Romů, kteří v ČR čelí strašlivému strukturálnímu násilí.

Kontaktovali jsme Konexe a navštívili je v Ústí nad Labem, abychom se dozvěděli víc o násilí, kterému Romové čelí.  V ČR jsme nestrávili dlouhou dobu, ale viděli jsme, že situace zde je absolutně neudržitelná. Slyšeli jsme hrozná svědectví, stejně jako hlasy naděje. Říkám Vám, Romové jsou naštvaní, moc naštvaní. Myslím, že Česká republika je okno do budoucnosti, do budoucnosti dalších zemí v regionu. Do budoucnosti, kde bude růst krajní pravice, budou protiromské demonstrace a nepokoje a Romové se budou organizovat, aby se mohli bránit před gádžema.

Jako Rom, kritizuješ roli romských elit v Evropě. Nazýváš je Romanoidi (Romanoid – „skoro Rom“, nebo „jako Rom vypadající“ – pozn. redakce). Můžeš to trochu rozvést?

To slovo jsem nezačal používat já, ale znám ho od Ricarda z města Alicante, úžasnej Rom, kterého jsme potkali na naší cestě do Indie. Slovo Romanoidi používal , aby vysvětlil, že „Romské elity“ nejsou Romské elity, protože, jakmile se z nich stali elity, okamžitě přestali být Romové a stali se z nich Romanoidi. Pro někoho je to asi dost politicky nekorektní označení, což je mi úplně jedno. Jedinej komu vadí kritizování elit, jsou oni sami.

Stejně jako nevěřím na elity, nevěřím ani na romské grassrooty (grassroot – ze zdola, skupina tvořená členy komunity), protože my jsme Romové a tak jsme grassroot automaticky!  Když nejsi propojený s komunitou, nebojuješ, nezápašíš o přežití, koho potom kurva reprezentuješ? Mě ne, ne většinu z nás.

Hodně se teď v Evropě mluví o výhodách spolupráce s grassrootovými organizacemi (do ČR tento trend ještě nedorazil- poznámka redakce), ale to je sranda, protože všichni Romové jsou vlastně grassroot, všichni čelí podobným problémům. Ti kteří s námi nesdílí naši bolest a utrpení jen velice těžko chápou, jak se cítíme. Spolupracovat s grassrooty znamená vlastně spolupracovat s Romy. Mohou  s námi spolupracovat, nebo budou pracovat proti nám? Protože naše zájmy nejsou brány na zřetel, myslím, že pracují proti nám.

Nevěřím na grassrooty a elity, ale na Romy a Romanoidy, věřím na otroka na poli a na domácí otroky, tak jak o tom mluvil Malcolm X (černý myslitel a aktivista Malcolm X psal o tom, že bílé elity pohlíží na afroameričany stále jako na otroky na poli, když  je nějaký afroameričan poslušný a loajální, může povýšit na domácího otroka a smí s otrokáři být pod jednou střechou, sloužit v domě – pozn. redakce)

Být Romem v 21. století je vlastně politické prohlášení, je to osobní rozhodnutí, je to historický fakt, je to reálné dědictví a hlavně je to Morální. V každé romské komunitě, která kdy na světě existovala, když se nějaký Rom přestal zajímat o svou rodinu, o své romské bratry a sestry, komunita ho přestala vnímat jako Roma. Svými vlastními skutky a chováním se stal gádžem. A přesně tohle se stalo romskýmu hnutí. Říkají si romští aktivisti? Já jim říkám Romanoidi !

Protože nevidím aktivity a nevidím Romy, vidím právě Romanoidy. Jsou to lidé, kteří vypadají jako Romové, chodí jako Romové, mluví romsky ale jejich funkce je chránit dobré jméno evropských institucí a ospravedlňovat strašný systém útlaku Romů.

Ve staré komunistické písni, Internacionále se zpívá: „Kulky co máme v puškách jsou pro naše generály“

S tím hodně souhlasím, první kdo by měl jít pod gilotinu jsou právě „romské elity“. Podle mě, když někdo bere peníze za to, aby reprezentoval někde Romy, tak by to měl dělat jak nejlíp dokáže, protože je placen z krvavých peněz a Spravedlnost si ho najde dřív, nebo později.

V Budapešti kde žiješ si rozjel projekt Batman versus Jobbik , můžeš ho popsat?

Romové potřebují generaci Batmanů, generaci mutantů, super generaci. O tom vlastně je Batman versus Jobbik – o systémové změně skrze službu jednotlivce komunitě. Ideál naděje ve jménu spravedlnosti. Batman je jedním z největších symbolů popkultury. A my potřebujeme symboly, ikony. To je totiž opravdová moc.  Žiju v Maďarsku a situace je tu strašná. Lidé přijímají neonacismus. Nesetkáte se tu s protinacistickou demonstrací. Tisíce lidí tu demonstrovaly proti zpoplatnění internetu, kolik jich ale demonstrovalo proti rasistickým vraždám Romů před pár lety? 50 ? 100 ? Nechtějte abych mluvil o mobilizaci studentů. Romové, neromové , nakonec jsou jen dvě skupiny- ti kteří musí bojovat, aby přežili útlak a ti, kteří se stali utlačovateli tím, že podporují a přijímají velmi špatný sytém.

V tomto smyslu se Batman do Maďarska hodí stejně jako do Gothamu, na místo, kde vládne korupce a být zločincem je všeobecně přijatelnější, než být liberálem.

Nejsem si jistý, kam ten projekt bude směřovat v budoucnosti, ale možná to neskončí jen u Batmana, ale bude taky Spiderman, Hulk, Avengers, prostě celá legie superhrdinů. Opravdu je potřebujeme. Nezáleží to ale jen na mě.

Pokud si můžeme vzít nějaké poučení z evoluce, tak čas a tlak jsou klíčové ke změně. Máme hodně tlaku, ale ne tolik času a tak bychom raději měli začít utíkat. Budoucnost patří těm, kteří se na ni připravují už dnes.

Jestli je něco, co na komiksech a na Bibli opravdu miluju, tak to, že nakonec dobro vždycky vyhraje. Bude bitva, to je jistý, ale nakonec vyhrajeme, to jsem si jistej.

Přichází revoluce?

Jsou tři věci který změní realitu Romů v následujících 10-20 letech. Tři historické mezníky změny, který nikdo nebude schopný zastavit, protože už začaly a je neuvěřitelný, jak málo lidí se o ně zajímá.

První z těch věcí bude politický vzestup letničních romských církví, který totálně změní model zapojení mladých Romů do romského aktivismu. V posledních padesáti letech letniční romské hnutí získávalo pozici v komunitách, pracovalo na zaměstnávání, zdravotní péči, vzdělávání a bydlení pro Romy, víc než kdokoli jiný. Vypěstovali  velký smysl pro komunitu. V blízké době se přihlásí jako mezinárodní hnutí za změnu situace Romů s obrovskými politickými důsledky.  Romanoidi a další skupiny žijící z romských peněz , jsou k tomuto vývoji slepí, protože nemají potuchy, co se děje v komunitách a mentálně zůstávají stále v 70. letech minulého století.

Druhou věcí, která změní do základu situaci Romů bude aktivizace a vzestup chudých romských komunit, mobilizace osad – Romská revoluce. Stane se to protože náckové neustoupí, budou přitvrzovat a Romům nezbude nic jiného než povstat proti tomuto velmi viditelnému nepříteli.

Ta aktivizace se může odehrát prostřednictvím kostela, nebo mešity, romské komunity se aktivizují pomocí jakékoli struktury, kterou si dokážete představit. Stane se to přirozeně, stane se to spontánně a až se to stane, Romanoidi a podobní budou tvrdit  že to předvídali už dávno, nebo dokonce, že je to zásluhou jejich dlouhé poctivé práce. To je samozřejmě blbost, protože komunity povstanou, protože nebudou mít jinou možnost. S náckama nemůžeš vést dialog, nemůžeme je pozvat na kafe.  Proto budeme muset povstat, protože naše krev už vře a dřív nebo později vybouchneme.

Třetí věcí, která všechny překvapí bude příchod romské popkulturní revoluce, která je historickou nutností. Nikdy v minulosti pro tuto revoluci neexistovaly podmínky a nikdy už nebudou lepší. Televize, videohry, Scifi to jsou věci, který jsou dneska všude, přístupný Romů. Můžeme získat a vytvářet symboly, ikony , nástroje, posílit vztahy v naší komunitě.

Začneme popkulturu používat jako cestu k sebevyjádření, k mobilizaci komunit, skrze popkulturu se budeme účastnit společenského dění.

Velmi brzy všichni zjistí, že Magneto to předpověděl a že byl taky Rom.

 

 

 

 

 

Comments

comments

Mohlo by se vám líbit...